Vánoční anděl

 

Než zasedneme ke stolu,

všichni dnes pěkně pospolu,

jako vždy s Štědrým večerem,

Vánoční hvězdu hledal jsem.

 

Obloha dnes nic netají

a hvězdy z nebe padají.

Než zazvonilo klekání,

spadla mi jedna do dlaní.

 

Však kamsi náhle zmizela,

já v dlaních držel anděla.

Oděn sluncem i hvězdami,

jež denně září nad námi.

 

Jako sníh bílá křídla měl,

já úžasem jsem oněměl.

„Neboj se“, řekl tajemně,

pohladíc tvář mou dojemně.

 

„Přišel jsem strážit duši tvou,

s tou dnešní nocí tajemnou,

kdy Láska na Zem zrodila se

a v srdcích všech má ožít zase.

 

Tak jako v mládí ožívá,

když do očí se podívá

mladý muž ženě, lásce své

a přeje si jen jediné.

 

Milovat ji a skutečně

chránit ji navždy statečně.

Ona tím ctnost si ponese,

skutečnou Ženou stane se.

 

Jež září jako růže květ,

tím naplní se mírem svět“.

To řek mi anděl dnešní den

a já byl slovy okouzlen.

 

Snad mělo to být znamení,

odkud k nám život pramení.

Dnes v srdcích vítězná je sázka,

Zářící hvězda, Žena a Láska.

 

Ať nevládne nám zbraň a nůž,

naslouchá citům Ženy Muž,

ať v pokoji jsme se všemi,

pak zavládne mír na Zemi.

 

..... VI 24.12.2016

 

© 2011 VI a jiní

Poslední aktualizace 16. 12. 2018