B O J

06.04.2012 20:00

Dosud nemohlo být řeči o tom, že by ostře proti sobě stály dva světové názory. Boj je tedy špatně volený výraz pro vlastní dění mezi lidmi rozumu a mezi opravdovými hlasateli Pravdy. Vše, co se dosud dělo, záleželo na jednostranných útocích rozumářů, které se musí každému klidnému pozorovateli jevit jako nápadně neodůvodněné a často směšné. Proti všem, kdo se snaží čistě duchovně o vyšší vývoj, je zde vždy pohotově posměch, sočení, ba i pronásledování nejvážnějšího druhu, i když oni sami zachovávají tichou zdrženlivost. Najdou se vždy takoví lidé, kteří se snaží srazit posměchem nebo násilím ty, kdo usilují vzhůru. Chtějí je strhnout do tupého soumračna nebo pokrytectví davů. Mnozí stali se při tom skutečnými mučedníky, protože na straně rozumářů bylo nejen velké množství, nýbrž i světská moc. Co mohou poskytnout rozumáři, je zřetelně již obsaženo ve slově roz-um. To jest omezení chápavosti, zúžené jen na čistě pozemské, tedy na nejnepatrnější část vlastního bytí.

Je lehce pochopitelné, že to nemůže přinést nic dokonalého a vůbec nic dobrého lidstvu, jehož bytí probíhá hlavně těmi částmi stvoření, které si rozumáři sami uzavřeli. Zvláště když vezmeme v úvahu, že právě nepatrný pozemský život má se stát významným bodem obratu pro celé bytí, a že má za následek pronikavé zásahy do oněch částí, které jsou rozumářům úplně nepochopitelné. Zodpovědnost rozumářů, již tak dosti hluboce pokleslých, roste tím do nezměrna. Jako těžký tlak přispěje k tomu, aby je stále rychleji hnala vstříc cíli jejich volby tak, aby konečně nutně sklízeli ovoce toho, zač se s houževnatostí a domýšlivostí přimlouvali.

Rozumáři nazýváme ty, kdo se bezpodmínečně podrobili vlastnímu rozumu. Ku podivu domnívali se po tisíciletí, že mají plné právo vnucovat zákonem i mocí svá omezená přesvědčení i těm lidem, kteří chtěli žít podle jiného přesvědčení. Tato zcela nelogická domýšlivost spočívá opět jen v úzké chápavosti rozumářů, která se nedovede povznésti výše. Právě toto omezení přináší jim tak zvaný vrchol chápání, čímž nutně vznikne taková vypínavost, protože se domýšlejí, že skutečně již stojí na poslední výši. Pro ně samotné také tomu tak je. Neboť pak přichází hranice, přes kterou oni nemohou.

Jejich útoky proti hledatelům Pravdy při často až nepochopitelné nenávisti ukazují při bližším pozorování zřejmě bič temnoty, za nimi napřažený. Zřídka shledáváme se při tomto osočování s rysem poctivé vůle, který by poněkud mohl omluvit neslýchaný často způsob jejich postupu. Ve většině případů je to slepé bití hlava nehlava, které postrádá každé opravdové logiky. Podívejme se jednou klidně na takové útoky. Jak zřídka objeví se tu článek, jehož obsah jeví pokus přistoupit věcně k řečem nebo článkům hlasatele Pravdy.

Zcela nápadně projevuje se prázdná méněcennost útoků vždy právě v tom, že tyto nikdy nejsou čistě věcné! Vždy je to skryté nebo zjevné špinění osoby hledatele Pravdy. To dělá jen ten, kdo nedovede namítnout nic věcného. A přece se hledatel nebo nositel Pravdy nepodává osobně, ale přináší to, co říká.

Musí se zkoušet slovo, ne osoba. Je zvykem rozumářů, že si dříve hledí posvítit na osobu a pak teprve uvažují, mají-li se její slova poslouchat. Ve svém úzkém ohraničení chápavosti potřebují takovouto zevní oporu, protože se musí chytat zevnějšku, aby nepřišli ve zmatek. To právě je ta dutá stavba, kterou budují, nedostatečná pro lidi a veliká překážka pokroku. Kdyby měli uvnitř pevnou oporu, nechali by prostě mluvit věc proti věci a vyloučili by při tom osobu. To však nedovedou. Také se tomu úmyslně vyhýbají, protože cítí nebo z části vědí, že při řádném turnaji byli by rychle vyhozeni ze sedla. Ironický, často používaný poukaz na „laické kazatele“ nebo „laický výklad“ jeví něco tak směšně domýšlivého, že každý vážný člověk ihned pocítí: Zde se užívá štítu, aby se křečovitě zakryla prázdnota. Vlastní prázdnota zakrývá se laciným vývěsním štítem!

Je to neobratná strategie, která se nemůže udržet dlouho. Jejím účelem je postavit hledatele Pravdy, kteří se mohou stát nepohodlnými, již předem v očích bližních na „podřízený“ stupeň. Když již není možno je zesměšnit, pokusí se tedy alespoň je zařadit do třídy „fušerů“, aby je nikdo nebral vážně. Takovým postupem chce se zabránit, aby se někdo vážně zabýval jejich slovy. Podnětem k takovému jednání však není starost, aby se bližní bludným učením nezdržovali ve vnitřním vzestupu, ale je to neurčitý strach, aby rozumáři sami nepozbyli vlivu a nebyli tím donuceni sami vniknout do všeho hlouběji než dosud a tím i nutně pozměnit mnohé, co dosud bylo pohodlné a mělo platit za nedotknutelné.

Právě tento častý poukaz na ,,laiky“, to zvláštní pohlížení z patra na ty, kdo svým zesíleným a ovlivněnějším cítěním jsou mnohem blíže pravdě a kdo si strnulými formami rozumu nenastavěli zdí, odkrývá slabost, jejíž nebezpečí nemůže ujít žádnému myslícímu člověku. Kdo holduje tahovým názorům, je předem vyloučen z toho, aby byl neovlivněným učitelem a vůdcem. Takový člověk je od Boha a jeho působení mnohem vzdálenější, než kdo jiný. Vědění o vývoji náboženství se všemi jeho omyly a chybami nepřivede lidi blíže k jejich Bohu. Také ne rozumový výklad bible nebo jiných cenných spisů různých náboženství. Rozum je a zůstane vázán na prostor a čas, je tedy připoután k zemi. Ale Božství a podle toho i poznání Boha a jeho vůle je povzneseno nad prostor a čas i nade všecko pomíjivé a nemůže proto být nikdy pochopeno úzce omezeným rozumem.

Z tohoto prostého důvodu není ani rozum povolán k tomu, aby podával vysvětlení o hodnotách věčnosti. Vždyť by si odporoval. Člověk, který v těchto věcech staví na universitním diplomu a shlíží z patra na neovlivněné lidi, vyslovuje tím sám svou neschopnost a omezenost. Myslící lidé vycítí ihned jednostrannost a použijí opatrnost vůči tomu, kdo takovým způsobem sám k opatrnosti nabádá!

Jen povolaní mohou být pravými učiteli! Povolaní jsou ti, kdo mají uschopnění v sobě. Toto uschopnění však se neptá, po vysokoškolském vzdělání, nýbrž po výchvěvech zjemnělé citové schopnosti, která dovede se povznést nad prostor a čas, tedy nad pojmovou hranici pozemského rozumu.

Kromě toho bude každý niterně svobodný člověk hodnotit věc nebo nauku vždy podle toho, co přináší, ne podle toho, kdo ji přináší. Toto je vysvědčením chudoby pro zkoumajícího, že jasnějšího být nemůže. Zlato je zlatem, nechť je má v rukou kníže nebo žebrák.

Tento nezvratný fakt však mnozí tvrdošíjně přehlížejí a snaží se ho překroutit a to právě v nejcennějších věcech duchovního člověka. Samozřejmě se stejně malým výsledkem jako u zlata. Vždyť ti, kdo skutečně opravdu hledají, nenechají se takovými úchylkami ovlivňovat a zkoumají věc samu. Ti, kdo se ovlivňovat nechají, nejsou dosud zralí, aby přijali Pravdu. Pro takové Pravda není.

Není však daleka hodina, kdy musí začít boj, který dosud chyběl. Přestává jednostrannost a nastává ostré postavení se proti, které zničí každou falešnou domýšlivost.

Vyhledávání

Novinky

16.12.2018 19:00

ADVENT - TŘETÍ SVÍCE

09.12.2018 06:00

ADVENT - DRUHÁ SVÍCE

02.12.2018 09:00

ADVENT - PRVNÍ SVÍCE

20.09.2018 16:00

Nejsi spravedlnost

30.05.2018 00:00

Letnice - 30.5. = 8 = DUCH

14.04.2017 12:00

BÝT TĚ HODEN

11.12.2016 11:00

Odkud jsme?

30.10.2016 08:00

ZODPOVĚDNOST

23.07.2016 18:00

POHÁDKA

07.07.2016 18:00

KRÁSA NÁRODŮ

11.06.2016 21:00

SJEZD RODÁKŮ

01.01.2016 08:00

Hudba Jiřího Solničky

02.12.2015 19:00

Projev prof. Petra Piťhy

01.12.2015 05:00

VÝKLADY ZÁKONITOSTÍ

29.11.2015 22:00

MILUJE TĚ?

06.07.2015 16:00

Let balonem

08.06.2015 06:00

O obchodníkovi

20.05.2015 21:00

Pár slov o zákonitostech

15.04.2015 23:30

Výměna energie mezi lidmi

03.04.2015 23:00

Velikonoce

28.02.2015 21:00

Rosenkreuzovo desatero

24.12.2014 01:00

NEJHEZČÍ DÁREK

10.11.2014 23:00

Žijte přítomností

09.11.2014 19:00

Kruté, ale poučné (snad)

03.10.2014 12:00

IDEÁLNÍ LIDÉ

24.03.2014 06:00

Několik rad do života

21.12.2013 19:00

VÁNOČNÍ ČAS

10.11.2013 20:00

Co se děje při rakovině?

12.10.2013 18:20

NĚKDY může znamenat NIKDY

14.08.2013 23:00

MMS - zázračný lék

28.04.2013 09:00

V Í R A

31.03.2013 12:00

ODSOUDIT

08.05.2012 10:00

CESTA K LÁSCE

09.04.2012 09:00

O LÁSCE

© 2011 VI a jiní

Poslední aktualizace 16. 12. 2018