Dolomity

12.03.2009 22:05

Dolomity (italsky Dolomiti) jsou jedním z horských masivů Italských Alp. Rozkládá se v severní části Itálie, na východ od Bolzanské kotliny. Pohoří nemá jednolitý hřeben, skládá se z mnoha menších, často velmi rozličných horských skupin. Oblast charakterizují typické dolomitické prvky jako stolový povrch některých masivů, srázné stěny, věžovité vrcholy, rozeklané skalní hřebeny a takřka bizarní tvary některých štítů. Na území Dolomit jsou snad všechny typy horské krajiny - od horských luk po skalní masivy s ledovci.

Pohoří za své jméno vděčí francouzskému učenci, mineralogovi a dobrodruhovi Deodatu de Dolomieu (1750 - 1801), který si jako první všiml odlišného složení horniny, z níž jsou Dolomity složeny. Chemické složení dolomitu (který je zde spolu s kalcitem horninotvorným minerálem) je CaMg(CO3)2. Kuriozitou ovšem je, že název dolomit byl později přenesen na všechna pohoří, vytvořená z horniny se stejným chemickým složením. Turistický název Dolomity se ale ujal teprve po 1. světové válce.

Plocha Dolomit - 4 750 km² je vymezena tokem řeky Rienz (na severu), východní hranici tvoří Piava. Od jižně ležících Fleimstálských Alp je dělí řeky Cismon a Brenta. Severní ohraničení Dolomit tvoří údolí Val Pusteria. Nejvýznamnější řeky území Adige a Isarco tvoří západní hranici pohoří. Pohoří leží na území třech provincií - Belluno, Trento a Bolzano.

Specifický morfologický tvar Dolomit je dobře známý. Nad určitou nadmořskou výškou převládají vertikální zlomy na horizontálními takovým způsobem, že zde hory vystupují do výšky v až gotických tvarech. Vznik této krajiny je dost komplexní a ne zcela izolovaný od hlavních geologických událostí, které zahrnovaly celou jižní alpskou oblast. Vývoj alpinského vrásnění v sobě nesl řadu zlomů a zhroucení skalní masy, vyvýšeních, hydrologických, oceánografických, podnebných, sopečných a biologických změn. Všechny tyto události lze nalézt jednotlivých geologických vrstvách, které představují nesporný záznam o sledu těchto změn v chronologických pořadích, kde nejstarší jsou dole a nedávné nahoře.

Hory mají dosti hluboký a poměrně jednotný geologický základ, na kterém sestávají další vrstvy a sedimenty. Základ se sestává z metamorfovaných hornin, nebo krystalické břidlice patřící do nejstarších formací odvozených z prehistorických kamenných mas. Tyto základní horniny byly díky velkému tlaku, vysoké teplotě postupně zatlačovány do velmi hlubokých vrstev. Nad tímto základem se rozkládá obrovský talíř porfyrické skály zvaný „Bolzanoa“ (ignimbrit, tuf a láva) vsazený v důsledku obrovského a dlouhého období sopečné činnosti během permu (zhruba před 250 miliony lety). Tento porfyrický talíř je největší oblasti porfyru v Alpách a Evropě, který se rozkládá na levo od údolí Valle dell'Adige z Merana do Pergine a pokračuje na východ k Agordu. Oblast poryfyrického talíře zaujímá plochu kolem 1500 km². Nad tímto porfyrickým talířem jsou písčité depozity se stmelenými říčními naplaveninami. Ty jsou vloženy spolu s vápenitými depozity vzniklými z rozšiřujícího se druhohorního moře zvaného Tethys, které existovalo před více jak 180 miliony lety. Na dně tohoto moře, v různých hloubkách, při různé slanosti a teploty vody s pomocí nové vulkanické činnosti, se vytvářely skály a masivy, které se postupně formovaly až do dnešní podoby.

Na změně a vzhledu Dolomit měla svůj vliv také doba ledová, která zde během čvrtohor působila celkem čtyřikrát. Ledovce formovaly hluboká údolí a zároveň narušily již tak dost křehké skalní masivy.

 

Pro svou odlišnou stavbu, vegetaci a charakter dělíme Dolomity na dvě základní skupiny. Východní a Západní Dolomity, které jsou od sebe odděleny spojnicí Val Badia - Campolongo - údolí Cordevole (Agordino). V masivu se nachází více jak 40 malých ledovců. Jediným opravdovým ledovec je Ghiacciao del Marmolada na nejvyšší hoře Dolomit.

Východní Dolomity

Východní Dolomity tvoří několik velmi vysokých pohoří a představují koncentraci štítů, rozeklaných hřebenů a hlubokých údolí.

Na severu je to skupina Dolomiti di Sesto (Sextenské Dolomity) s nejslavnějším útvarem Dolomit - Tre Cime di Lavaredo. Na tuto část navazuje na jihu menší samostatná skupina Cadini. Jižně od těchto hor leží zajímavý, jen zřídka navštěvovaný horský hřeben Marmole, který bezprostředně sousedí se samostatnými celky skládájícími se prakticky ze dvou samostatných vrcholů Antelao a hradby Sorapis. Údolí řeky Boite odděluje svým charakterem poněkud odlišnou jižní část Dolomit. Zde leží vedle sebe hory Monte Pelmo a Civetta s navazujícím masivem Moiazza.

Jižně od údolí Cordevole se nalézají spletité hřebeny masivů Tamer, Pramper, Talvena a Bosconero zakončené poslední vysokou částí Monte Schiara (Dolomiti Bellunesi).

Město Cortina d´Ammpezzo leží takřka uprostřed Dolomit a je obklopeno dalšími významnými skupinami Východních Dolomit. Monte Cristallo se nachází na severu, na západě vyrůstá mohutná hradba skupiny Tofana tvořící s menším masivem Fanis jeden celek. Naproti na jihu je skupina Nuvolau - Averau.

Dále na severu patří pod Východní Dolomity ještě horské masivy Sannes, Fanes a Dolomiti di Braies. Celá východní část je dobře zpřístupněna hustou sítí horských silnic přes vysoko položená sedla (Falzarego, Tre Croci, Cibiana apod.).

Západní Dolomity

Doliny Badia a Cordevole oddělují východní část Dolomit od západní. Zde leží zcela ve středu nejvyšší vrchol celých Dolomit - Marmolada. Severně od tohoto masivu je barikáda masivu Sella s navazujícími horskými celky Puez - Odle, Resciesa, Plose a Luson, z nichž mnohé již postrádají typický dolomitický charakter. Západ území tvoří rozlehlé plošiny Sciliar a Alpe di Siusi. K jihu leží protáhlý masiv Cattinacio a osamělé Sasso Lungo, malý Latemar, ale především divoce rozeklaný masiv Dolomiti di Pala. Dále k jihu se Dolomiti celkově snižují. Jsou zde masivy Sole, Le Vette Feltrine, Cismon a Monte Grappa. Komunikační spojení je odpovídající pouze na severu (sedla Pordoi, Sella, Gardena, Campagnolo a Rolle). Jih území je značně nepřehledný a relativně i špatně dostupný.

(přebráno z Wikipedie)

 

Zde si můžete prohlédnout fotogalerii Západních Dolomit

 

Vyhledávání

Novinky

28.04.2013 09:00

V Í R A

Co je to vlastně víra? Pojem věčně omílaný v různých podobách, který si především přivlastnily...
31.03.2013 12:00

ODSOUDIT

Existuje zásada, která je nárazníkem proti všem informacím, je důkazem proti všem argumentům a...
03.03.2013 10:00

BUĎ SE CHCETE LÉČIT, ANEBO UZDRAVIT. JE TO VAŠE VOLBA.

MUDr. JAN HNÍZDIL je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Věnuje se psychosomatice a...
09.02.2013 12:00

BLÍZKÁ SETKÁNÍ JAKÉHOKOLIV DRUHU A DOVĚTEK

Každému z nás se to už někdy stalo a komu snad ne, pak se má na co těšit, protože jej to...
29.01.2013 20:00

NA HRANICI LOGICKÉHO MYŠLENÍ

Myšlení, tedy systematická činnost mozku, musí při logické výstavbě všech poznatelných závěrů,...
08.05.2012 10:00

CESTA K LÁSCE

ODEŠEL SKLÍČENÝ On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku....
09.04.2012 09:00

O LÁSCE

Korintským 13 Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych...
08.04.2012 14:00

CO MÁM DĚLAT?

"Mistře, co dobrého mám dělat, abych získal věčný život?" (Matouš 19:16)  Představte si,...
06.04.2012 22:00

VYKUPITEL

Spasitel na kříži! Tisíce těchto křížů je postaveno na znamení, že Kristus za lidstvo trpěl a...
06.04.2012 20:00

B O J

Dosud nemohlo být řeči o tom, že by ostře proti sobě stály dva světové názory. Boj je tedy špatně...
18.12.2011 19:00

SPRÁVNÁ CESTA

Dobrý a spravedlivý král svolal všechny své služebníky a pravil jim: "Můj otec si přeje, abych mu...
17.11.2011 12:00

Podobnost čistě náhodná?

Když se člověk kolem sebe dívá, tak se mnohdy nestačí divit. Všude se mluví o morálce, etice,...
11.09.2011 12:00

Euro - ekonomická past

  EU rozbíjí mravní řád, ničí demokracii a směřuje k totalitě.   - prohlédněte si...
11.03.2011 20:00

EXISTUJE ZLO?

Profesor na univerzitě položil svému studentu otázku: „Je všechno, co existuje, stvořené...
24.12.2010 15:00

Vánoční příběh

V jedné krajině na Východě žil před dvěma tisíci roky mladý blázen. Jako každý blázen snil i on o...

© 2011 VI a jiní

Poslední aktualizace 2. 6. 2019