Dolomity

12.03.2009 22:05

Dolomity (italsky Dolomiti) jsou jedním z horských masivů Italských Alp. Rozkládá se v severní části Itálie, na východ od Bolzanské kotliny. Pohoří nemá jednolitý hřeben, skládá se z mnoha menších, často velmi rozličných horských skupin. Oblast charakterizují typické dolomitické prvky jako stolový povrch některých masivů, srázné stěny, věžovité vrcholy, rozeklané skalní hřebeny a takřka bizarní tvary některých štítů. Na území Dolomit jsou snad všechny typy horské krajiny - od horských luk po skalní masivy s ledovci.

Pohoří za své jméno vděčí francouzskému učenci, mineralogovi a dobrodruhovi Deodatu de Dolomieu (1750 - 1801), který si jako první všiml odlišného složení horniny, z níž jsou Dolomity složeny. Chemické složení dolomitu (který je zde spolu s kalcitem horninotvorným minerálem) je CaMg(CO3)2. Kuriozitou ovšem je, že název dolomit byl později přenesen na všechna pohoří, vytvořená z horniny se stejným chemickým složením. Turistický název Dolomity se ale ujal teprve po 1. světové válce.

Plocha Dolomit - 4 750 km² je vymezena tokem řeky Rienz (na severu), východní hranici tvoří Piava. Od jižně ležících Fleimstálských Alp je dělí řeky Cismon a Brenta. Severní ohraničení Dolomit tvoří údolí Val Pusteria. Nejvýznamnější řeky území Adige a Isarco tvoří západní hranici pohoří. Pohoří leží na území třech provincií - Belluno, Trento a Bolzano.

Specifický morfologický tvar Dolomit je dobře známý. Nad určitou nadmořskou výškou převládají vertikální zlomy na horizontálními takovým způsobem, že zde hory vystupují do výšky v až gotických tvarech. Vznik této krajiny je dost komplexní a ne zcela izolovaný od hlavních geologických událostí, které zahrnovaly celou jižní alpskou oblast. Vývoj alpinského vrásnění v sobě nesl řadu zlomů a zhroucení skalní masy, vyvýšeních, hydrologických, oceánografických, podnebných, sopečných a biologických změn. Všechny tyto události lze nalézt jednotlivých geologických vrstvách, které představují nesporný záznam o sledu těchto změn v chronologických pořadích, kde nejstarší jsou dole a nedávné nahoře.

Hory mají dosti hluboký a poměrně jednotný geologický základ, na kterém sestávají další vrstvy a sedimenty. Základ se sestává z metamorfovaných hornin, nebo krystalické břidlice patřící do nejstarších formací odvozených z prehistorických kamenných mas. Tyto základní horniny byly díky velkému tlaku, vysoké teplotě postupně zatlačovány do velmi hlubokých vrstev. Nad tímto základem se rozkládá obrovský talíř porfyrické skály zvaný „Bolzanoa“ (ignimbrit, tuf a láva) vsazený v důsledku obrovského a dlouhého období sopečné činnosti během permu (zhruba před 250 miliony lety). Tento porfyrický talíř je největší oblasti porfyru v Alpách a Evropě, který se rozkládá na levo od údolí Valle dell'Adige z Merana do Pergine a pokračuje na východ k Agordu. Oblast poryfyrického talíře zaujímá plochu kolem 1500 km². Nad tímto porfyrickým talířem jsou písčité depozity se stmelenými říčními naplaveninami. Ty jsou vloženy spolu s vápenitými depozity vzniklými z rozšiřujícího se druhohorního moře zvaného Tethys, které existovalo před více jak 180 miliony lety. Na dně tohoto moře, v různých hloubkách, při různé slanosti a teploty vody s pomocí nové vulkanické činnosti, se vytvářely skály a masivy, které se postupně formovaly až do dnešní podoby.

Na změně a vzhledu Dolomit měla svůj vliv také doba ledová, která zde během čvrtohor působila celkem čtyřikrát. Ledovce formovaly hluboká údolí a zároveň narušily již tak dost křehké skalní masivy.

 

Pro svou odlišnou stavbu, vegetaci a charakter dělíme Dolomity na dvě základní skupiny. Východní a Západní Dolomity, které jsou od sebe odděleny spojnicí Val Badia - Campolongo - údolí Cordevole (Agordino). V masivu se nachází více jak 40 malých ledovců. Jediným opravdovým ledovec je Ghiacciao del Marmolada na nejvyšší hoře Dolomit.

Východní Dolomity

Východní Dolomity tvoří několik velmi vysokých pohoří a představují koncentraci štítů, rozeklaných hřebenů a hlubokých údolí.

Na severu je to skupina Dolomiti di Sesto (Sextenské Dolomity) s nejslavnějším útvarem Dolomit - Tre Cime di Lavaredo. Na tuto část navazuje na jihu menší samostatná skupina Cadini. Jižně od těchto hor leží zajímavý, jen zřídka navštěvovaný horský hřeben Marmole, který bezprostředně sousedí se samostatnými celky skládájícími se prakticky ze dvou samostatných vrcholů Antelao a hradby Sorapis. Údolí řeky Boite odděluje svým charakterem poněkud odlišnou jižní část Dolomit. Zde leží vedle sebe hory Monte Pelmo a Civetta s navazujícím masivem Moiazza.

Jižně od údolí Cordevole se nalézají spletité hřebeny masivů Tamer, Pramper, Talvena a Bosconero zakončené poslední vysokou částí Monte Schiara (Dolomiti Bellunesi).

Město Cortina d´Ammpezzo leží takřka uprostřed Dolomit a je obklopeno dalšími významnými skupinami Východních Dolomit. Monte Cristallo se nachází na severu, na západě vyrůstá mohutná hradba skupiny Tofana tvořící s menším masivem Fanis jeden celek. Naproti na jihu je skupina Nuvolau - Averau.

Dále na severu patří pod Východní Dolomity ještě horské masivy Sannes, Fanes a Dolomiti di Braies. Celá východní část je dobře zpřístupněna hustou sítí horských silnic přes vysoko položená sedla (Falzarego, Tre Croci, Cibiana apod.).

Západní Dolomity

Doliny Badia a Cordevole oddělují východní část Dolomit od západní. Zde leží zcela ve středu nejvyšší vrchol celých Dolomit - Marmolada. Severně od tohoto masivu je barikáda masivu Sella s navazujícími horskými celky Puez - Odle, Resciesa, Plose a Luson, z nichž mnohé již postrádají typický dolomitický charakter. Západ území tvoří rozlehlé plošiny Sciliar a Alpe di Siusi. K jihu leží protáhlý masiv Cattinacio a osamělé Sasso Lungo, malý Latemar, ale především divoce rozeklaný masiv Dolomiti di Pala. Dále k jihu se Dolomiti celkově snižují. Jsou zde masivy Sole, Le Vette Feltrine, Cismon a Monte Grappa. Komunikační spojení je odpovídající pouze na severu (sedla Pordoi, Sella, Gardena, Campagnolo a Rolle). Jih území je značně nepřehledný a relativně i špatně dostupný.

(přebráno z Wikipedie)

 

Zde si můžete prohlédnout fotogalerii Západních Dolomit

 

Vyhledávání

Novinky

02.11.2010 20:00

Video

Jednota s přírodou Kiesha - Malá Babička (Little Grandmother): Video z živého rozhovoru na kanálu...
30.05.2010 12:00

S T R A C H

"Strach existuje jen tam, kde je nějaký vztah. Strach sám o sobě, izolovaný, neexistuje. Není...
23.05.2010 11:00

„Čekám pouze na to, až někdo přijde a udělá mě šťastným."

Mary se cítí nešťastná a osamělá. Má dojem, že její život je jeden nepřetržitý průšvih. V duchu si...
28.02.2010 10:00

Tomáš Baťa a krize

Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od...
02.01.2010 14:00

NECHME EKONOMIKU ZEMŘÍT

     S trochu štěstí už se ekonomika nevzpamatuje.  V ideálním světě by...
19.12.2009 23:00

ADVENTNÍ VĚNEC

Adventní věnec – němá tradice, či živé poselství Lásky? Adventní...
15.11.2009 22:00

Vytváření důvěry

  Před několika lety jsem navštívil přítele, který v té době dokončil významný projekt. O...
13.04.2009 15:00

Přírodní rezervace Horky v Miloticích

Přírodní rezervace Horky se nachází asi 2 km jihozápadně od obce Milotice na úbočí kopce Náklo....
23.03.2009 00:10

Wolfsklamm - Vlčí soutěska (Rakousko)

Nedaleko od Innsbrucku po proudu řeky Inn leží městečko Stans. Samo o sobě asi není příliš...
20.03.2009 21:56

Krimmlerské vodopády

Vysoké vodopády nedaleko obce Krimml v horní části údolí Salzachtal jsou nejvyššími jak v...
15.03.2009 12:00

Dýňový víkend

Každým rokem, většinou v druhé polovině září, můžete ve Starém Poddvorově obdivovat...
08.03.2009 22:00

Vysokohorská alpská cesta

RAKOUSKÉ ALPY - Vysokohorská alpská cesta Povrch Rakouska tvoří ze dvou třetin právě Alpy. Tvář...
01.03.2009 18:00

Tento web byl spuštěn

Dnes (1.3.2009) byla spuštěna moje nová webová prezentace. Máme svá větší či menší tajemství, své...

© 2011 VI a jiní

Poslední aktualizace 2. 6. 2019