ODSOUDIT

Existuje zásada, která je nárazníkem proti všem informacím,

je důkazem proti všem argumentům

a nikdy nezklame v tom,

že udrží každou lidskou bytost v trvalé nevědomosti.

Touto zásadou je ODSOUDIT, ještě než začneme zkoumat.

Herbert Spenser  (1820 – 1903)

------------------------------------------------------------------------------------

Jak často máme tendenci druhé odsoudit, aniž bychom znali jakékoliv souvislosti. Už od nepaměti se takto lidstvo chová. To, čemu nerozumín a co mi nějak vadí, tak to prostě odsoudím a hotovo. Člověka, situaci, věc, rozhodnutí... Ve své "velikosti" nebo spíše ješitnosti, že vše víme lépe, významně pozvedáme obočí a soudíme. Dnes je dost populární označovat ty druhé za nemocné. "Já" jsem přeci inteligencí nebo ještě lépe, duchovní úrovní výš a na ty ostatní "shlížím shůry" a vznešeně je označím za (duchovně) nedozrálé, nemocné... Jak nemoudré a nedůstojné člověka to však je. Ukazuje to na pravý opak "mého vznešeného já".

Skutečně moudrý a vědoucí člověk to nikdy neudělá, neboť on VÍ. Ten, kdo se jen domnívá, že ví a pochlebovači je v tomto omylu upevňován, ten to není schopen pochopit a proto žvaní nesmysly a je přesvědčen o své "moudrosti". Směšné a smutné zároveň.

Pozorujte a vnímejte takové lidi. Většinou jsou nepoučitelní - jejich škoda.