PŘÍČINY NEMOCÍ

04.02.2017 17:00

Výtah z knih Dr. J. Brzobohaté a Dr. J. Staňka

V prvé řadě musí každý pochopit, že zdraví je nejcennější životní hodnota, kterou disponuje a nese si za ni plnou odpovědnost sám. Po celý život se o zdraví sebe a svých dětí musí každý cíleně starat a proto musí znát základní negativní vlivy, které poškozují jeho zdraví. Stručně je shrneme:

a/ ATAKY NA ZDRAVÍ Z OBLASTI DUCHOVNÍ A DUŠEVNÍ:

Plynou z vadného rozhodování lidského ducha. Existují však zákony Vyšších řádů a energií, které jsou nadřazeny všemu hmotnému a jejich respektování je podmínkou duchovního a fyzického zdraví. Zabývají se jimi různé filosofické směry, náboženství, psychotronika, léčitelství aj. Naše závěry z této oblasti jsou v mezích našeho poznání globálně shrnuty v knize "Otevření duchovního oka". Neznalost těchto zákonů a přenos odpovědnosti na jiné je zde zcela vyloučen. Taktika "co tě nepálí, nehas" je vadným rozhodováním lidského ducha. Tímto postojem si otevíráte cestu atakům z duchovní a duševní sféry a hlavně si blokujete přívod duchovní energie.

b/ ATAKY NA ZDRAVÍ Z HMOTNÉHO OKRUHU:

- toxicky poškozená příroda, voda, vzduch a potrava,

- toxické látky - léky, alkohol, cigarety a drogy,

- nedostatečný pohyb, odpočinek a život ve stressu,

- pohyb na negativně vyzařujících místech (patogenních zónách).

Atakům z tohoto hmotného okruhu, zejména špatné výživy, se lze účinně bránit a ostatní uvedené lze silně eliminovat. Otázka zní jak, a proto se pokusíme o bližší vysvětlení. Vědecké výzkumy ukazují, že průmyslová hnojiva porušila v půdě skladbu základních minerálů. Chybí základní hodnoty selenu, hořčíku, vápníku, zinku, manganu, mědi a dalších stopových prvků, které jsou nezbytné pro správný metabolismus živin v lidském těle a jemuž je podmíněn Váš celkový dobrý zdravotní stav. Tímto je jednoznačně prokázáno, že se v současné době u nás požadované hladiny těchto základních elementů v potravě nevyskytují a ani se nedají zvýšenými kvanty potravy získat, protože by došlo k poruchám zažívacího traktu a dalšímu přísunu toxických látek. Ve výživě musí proto docházet ke kompenzačním opatřením formou dodávání chybějících vitamínů a minerálů. Je nutné si vážně uvědomit, že vzhledem ke svému zdraví se o správnou výživu musí postarat každý sám a počítat s tím, že chybějící vitamíny a minerály bude pravidelně doplňovat.

Ale i zde je kladena vážná otázka, zda nemůže dojít k poškození nebo návyku na tyto preparáty. Na trhu jich existuje nepřeberné množství, a proto vyvstávají pochybnosti, které vybrat, jestli mají stejnou hodnotu vitamíny chemického složení jako přírodní vitamíny v podobě koncentrátů z bylin nebo živočichů, kde je nakupovat a zdali lze dostatečně věřit jejich nákupu v lékárnách, když i tam jde o tržní ekonomiku. Uvedeme si jeden varující příklad: Máte-li osteoporózu (řídnutí kostí), a je Vám předepsán vápník. Prodává se i ve formě rozpustných tablet, kterými se vápník lépe vstřebává do organismu. Dlouhodobým užíváním však podléháte účinkům karcinogenních pojidel těchto rozpustných preparátů. Není-li však s vápníkem současně podáván hořčík, a to v poměru 2Ca : 1Mg včetně dalších vitamínů (B6, E, D) nikdy si osteoporózu nevyléčíte, ale za dobu alespoň dvouletého užívání, která je k léčení osteoporózy nutná, se účinkem karcinogenních pojidel ohrozíte rakovinou.

Asi si již uvědomujete, že otázka osobního výběru preparátů a jejich kvality je daleko důležitější než jste předpokládali. Touto problematikou se v naší praxi dlouhodobě zabýváme a nabízíme Vám odbornou pomoc. Převážnou většinu přírodních preparátů, které jsme vybrali, je finského původu. Hodnotíme jejich ekologickou čistotu, technologické zpracování a vhodnou skladbu pro prevenci a léčení v našich podmínkách. Upozorňujeme, že nákup jakýchkoliv preparátů na základě pouhé reklamy Vám z naší léčitelské zkušenosti nedoporučujeme. Může dojít k alergiím, podrážděním a jiným zdravotním poruchám. Naše konkrétní pomoc rovněž spočívá v individuálním výběru chybějících výživových elementů.

Závěrem chceme zdůraznit, že život bez stálého přívodu energie je zhola nemožný. Kde ji člověk čerpá kromě potravy? Základní energie koluje ve vesmíru, přírodě i člověku samém. Číňané ji nazývají ČCHI, indové PRÁNA. Má mnoho podob a je fyzikální i duchovní podstaty.  Zdroje energie v přírodě - vzduch, voda, půda a vše co v ní roste - se stávají čím dál tím jedovatější a člověku nebezpečnější. Člověk v této podobě "sklízí plody své setby", které povedou k jeho rychlé zkáze. Jak tomu čelit, kde tedy energie pro život čerpat. Zda existují ještě nějaké čisté zdroje energie, které jsou člověku skryté, ale které nutně potřebuje, aby jejich prostřednictvím vyrovnával stálý úbytek své životní energie?

Naše odpověď zní - ANO.  V prvé řadě se zaměřte do své duchovní sféry, abyste mohli čerpat energii ze samé PRAPODSTATY (viz citovaná kniha "Otevření duchovního oka").

Do každodenní výživy zařaďte antioxydanty (vit.C, vit.E, Zn, Se, betakaroteny aj.), Ca, Mg v doporučených přírodních koncentrátech a dbejte na jejich správný výběr. Vyhněte se škodlivým vlivům patogenních zón v bytě, které Vám odebírají energii a škodí zdraví, dopřejte si dost odpočinku, spánku, pohybu a pobytu v přírodě.

Pro všechny, kteří si při čtení těchto informací uvědomili, že opravdu existuje cesta záchrany zdraví, že budou potřebovat odbornou pomoc nabízíme výběr a určení výživových elementů, přívod energie z čistých přírodních zdrojů, vyhledání patogenních zón, případně pomoc při celkovém léčení.

Návod k pochopení duchovních příčin nemocí.


Žádný jednotlivec není schopen objektivně posoudit své pohnutky a dopady svého chování na celé existující živé a naživé okolí. V každém z nás je jako deformační činitel usazeno ego, které se stalo oněmi brýlemi mámení, které nám deformují vnímání Pravdy kolem sebe. Zejména je tomu tak u duchovních příčin nemocí. Naše ego nám vsugerovává, že tak, jak my vidíme objektivní realitu, tak ji vidí ostatní. To, co my vidíme, myslíme a cítíme, to je celá skutečnost. Ve skutečnosti vnímáme a cítíme jen to, co vnímat chceme. Tato subjektivita je v nás tolik zakotvena, že vylučuje vidět vlastní duchovní příčinu nemoci, jež nás postihla a přijmout nemoc jako korigující fenomén našeho života.

Dospějme tedy k tomuto poznání přes pozorování duchovních příčin nemocí ostatních! Pokud budeme pozorovat ostatní, řekneme si, že všechno, co je zde uvedené, je na 100% pravda. Pokud budeme hodnotit sebe, řekneme si, že zrovna v této kapitole se autoři mýlí! Buďme k sobě upřímní!

Přehled duchovních vad nemocí

V knize "Duchovní příčiny nemocí" od autorů J. Staňka a J. Brzobohaté je ke každé chorobě uveden léčivý obrázek a meditační modlitba - mantra, zaměřená na neutralizaci špatného duchovního směřování člověka, které zmíněnou nemoc vyvolalo. Tato mantra je vypsána vždy pod vyzařujícími obrázky, které jsou v knize uvedeny pro většinu hlavních nemocí. Její prožití a stálé opakování časem zneutralizuje v našem podvědomí i nadvědomí vlastní duchovní příčiny nemocí, nemoc přestane dostávat vadné impulsy ducha, špatný směr myšlení vyhasne. Nemoc se vyhojí v duši a následně i v těle.

Akné dospívajících.

Akné lidé odedávna správně spojují s probuzením sexuality. Proč probuzení k lásce vede k zošklivění kůže? Nově objevované je nečistě pojato. Lidský duch ještě neobjevil krásu a čistotu dokonalé lásky mezi mužem a ženou. Vnitřní čistota duše postiženého je zraňována špinavými představami.

Alergické nemoci, astma.

Alergie je zhmotnělá agrese. Organismus reaguje zběsilou reakcí na něco, co je v podstatě pro něj neškodné. Nejčastěji jsou to zvířecí chlupy, pyl, kousky těl domácích roztočů, či obvyklý prach. Nověji také rezidua chemických látek a léky. Odkud se vzala tato “nesmyslná” reakce? Proč byla v minulosti vzácná a nyní nabývá masového charakteru?

Vše, co v přírodě existuje, existuje z vůle Boží a obsahuje tedy lásku Boží. Člověk se má snažit lásku i ke všemu existujícímu napodobovat. Člověka však zachvátila touha “hospodařit” si ve světě podle svého. A tu mu začínají některé věci (zvířata, rostliny, materiál) překážet, „lézt na nervy“. Časem sestoupí tato neodůvodněná nenávist ze zářivých obalů duše do imunitní soustavy a manifestuje se agresivní alergickou reakcí. Proto se alergie prakticky nevyskytují ani u přírodních národů, ani u volně žijících zvířat. Alergie je zhmotnělá nenávist vůči něčemu v okolí.

Astma má alergický základ. Platí pro něj výše uvedené. K tomu přistupuje několik dalších špatných reakcí lidského ducha. První je snaha oddělit se od nenáviděného zevního. Ale takový úmysl znamená zbavit se dechu. Druhou špatnou reakcí je snaha nabrat a podržet (rozedma). Ale zákon života je proudění, po příjmu následuje výdej! Třetí vadná reakce je pocit vnitřní nadřazenosti astmatika nad nehodným okolím. Ale každý je vždy jen jeho součást.

Hlavní duchovní příčina: nedostatek lásky k některým součástem stvoření v okolí.

Deprese.

Deprese a depresivní nálady je souhrnný název pro obraz duševního stavu, vyznačujícího se pocitem poraženosti, sklíčenou náladou, ztráty aktivity a apatií. Deprese pokleslá do tělesnosti se nazývá endogenní a je doprovázená pocitem celkové únavy, nespavostí, nechutenstvím, bušením srdce, nízkým tlakem a ztrátou pudů. Depresivní člověk je skličován střídavě pocity viny, marnosti snah a nedostatečné vděčnosti světa. Nával deprese přichází obvykle po velkém pracovním nebo citovém přetížení, které nepřineslo kýžený efekt.

Základní vadou činnosti ducha depresivních lidí je sebepřeceňení v souhře s neschopností hospodařit se svou vlastní duševní energií. Tak nemocní docházejí k přesvědčení, že musí svět napravit ke svému obrazu a vrhnou se do této nápravy se vší energií. To trvá tak dlouho, až ji vyčerpají a dostaví se deprese.

Diabetes - cukrovka.

Je mnohostranné a tajemné onemocnění, v současné době pomalu a jistě se rozšiřující, jehož zevním projevem je výpadek činnosti Langerhansových ostrůvků ve slinivce bez zjištěného důvodu (produkce inzulínu).

Pátráme-li po duchovní příčině tohoto výpadku, musíme obrátit pozornost na společné povahové vlastnosti lidí, cukrovkou onemocnělých. Prvním nápadně rozšířeným znakem diabetiků jsou úzké rty, signalizující přemíru kritického rozumu nad pozitivní citovostí. Dalším znakem je hluboko v nitru osobnosti zakotvený pocit mrzutosti až kyselosti, který činí konverzaci nepříjemnou. Při pohledu na vnitřní těla duše prostřednictvím automatické kresby můžeme na mentálním těle spatřit zvýrazněnou rozumovost, v emocionálním těle je jeho střed srdce „opancéřován“ obalem, který jej chrání před „zahřátím“, neboli před srdečností. Astrální tělo již jen provádí výsledek těchto nerovnováh do celé endokrinní soustavy, takže můžeme pozorovat negativní ovlivnění hypofýzy, štítné žlázy, pohlavních žláz a nadledvinek, spojených s 1. (zemní) čakrou.

V zásadě se vyskytují dva typy cukrovky - vrozený a ten, který si člověk přivodí v průběhu života.

Vrozený je duchovní léčbou prakticky neovlivnitelný, neboť je projevem karmy - rozhodnutí Božího.

Cukrovka, která se objeví teprve při stárnutí a v průběhu života, je duchovně velmi dobře ovlivnitelná. Každý, kdo přišel s těmito nemocnými do styku, pozoroval, jak výsledky jejich hladin cukru závisí na "„náladách", nebo se říká také módně na „stresech“. Tito lidé si mohou pomoci nejen přívodem mikroprvku chrómu, biologicky vázaného (např. Diastabil), ale úsilím ke změně svého povahového rysu, který by je zbavil oné náchylnosti ke kyselosti a ke „stresům“.

Symbolika onemocnění nám naznačuje, že diabetik nemůže sladit, tj. přijímat slast. Je mu zabráněno přijímat slast proto, že jí sám nedává druhým, není v něm vděčnosti za slasti života. Nemůže sklízet to, co neseje. Nějaké zklamání v životě, většinou v lásce, způsobilo v duši nemocného blok, ono výše uvedené opancéřování srdce, což se projevuje zablokováním toku něžnosti a lásky k tělesnému člověku a životu vůbec. Poraněná duše odmítá někoho laskat, dávat mu sladké, necítí potřebu hladit, oslazovat druhým život. Rozum jim zdůvodnil proč.

Dietetickou příčinou vzniku cukrovky je přetížení trávícího systému nadměrným přívodem jednoduchých cukrů, ke kterému současná doba dává možnosti. Tyto možnosti zejména využívají ženy středního a vyššího věku, které tím prozrazují nesplnění touhy po dostatečném laskání a něžnostech. Nadměrný konzum sladkostí je tak kompenzací nedostatku lásky a něžnosti.

Hlavní duchovní příčina cukrovky: neregistrování a nevděčnost za „sladké“ stránky života. Vnitřní zakyslost a zhrzenost. U cukrovky dochází při této léčbě (duchem) k úplnému vyléčení jen u počátečních stádií. Při vrozené nebo pokročilé degeneraci Langerhansových ostrůvků pouze ke zlepšení stavu.

Infarkt myokardu a srdeční choroby

Práce srdce je velkolepý a autonomní děj, který není možné vědomě řídit. Lidská intuice již dávno vystihla spojitost jeho práce s citem a citovou rovnováhou. Podívejme se na známá rčení: srdce mi buší radostí, srdce někomu spadlo do kalhot, srdce se mi rozskočí od radosti, leží mu něco na srdci, nemít srdce, ztratit srdce, atd.

Srdce je považováno za sídlo citu, střed člověka. Kdo posunul svoje bytí do hlavy, stal se rozumářem, působí jednostranně, studeně. Pouze rozum spojený s citem je moudrostí! Na srdce proto onemocní ti, kteří jej nechtějí slyšet, kteří jeho funkci v celistvosti duše potlačují. Vývoj srdeční poruchy proběhne tak, že jejich podvědomí poslechne „moudrost“ jejich ducha a omezí přívod životní energie do srdce, zeslabí dráhu meridiánu srdce. Tím se v něm vytvoří „orgánová slabost“. Do srdečních cév se ukládá cholesterol, srdce začne přitahovat komplikace z „chřipek“ a prochlazení. Předchozí potlačení citovosti je příznačné pro skupinu nemocných srdečními arytmiemi, angínou pektoris, kornatěním srdečních tepen, nemocemi srdce jako doprovodnými komplikacemi jiných nemocí.

Zvláštní kapitolou je však opačná situace, kdy srdce cit vytváří, ale cit opačného charakteru než normální produkt srdce - nenávist. Takto citový člověk dostává energii od Podstaty světa - život, ale pro druhé lidi nebo skutečnosti proměňuje tuto energii v opak, v nenávist, v negaci jejich bytí. Čím více tuto nenávist zevně zakrývají tzv. „diplomatickou tváří“, tím hůře. Podvědomí jeho duše se tento přístup „naučí“ od způsobu funkce jeho ducha v emocionálním těle, jehož je srdce středem, se místo energie lásky Stvořitele začne hromadit energie nenávisti. Ta je viditelná v auře jako šedá hmota kolem srdce. Již v této fázi se člověk přestane cítit dobře, jeho třetí oko mu signalizuje, že není zdráv. Často se odebere k lékaři a ten jej pošle na EKG. Tam mohou a nemusí diagnostikovat poruchu elektrických signálů na srdci. Zjistí-li ohrožení, uvedou pacienta do klidu a podají léky na chemické zklidnění původu impulsů z astrálního těla do srdce. (Endogenní analgetika, lidově oblbováky). Již fakt ohrožení srdce většinou přeruší nenávistné produkty pacienta k okolí. Pacient je načas zachráněn. Často však na EKG (elektrokardiografu) nic nenaleznou. Pacient to někdy považuje za špatnou práci lékařů - vždyť on se cítí špatně! Nenávistné myšlenky a city ještě zesílí. Cestou od lékařů, s potvrzením o zdraví jeho srdce, jej usmrtí infarkt. Vlastní mechanismus infarktu proběhne tak, že energie nenávisti v rovině emocionálního těla se vybije úderem do roviny astrálního a éterického těla. To způsobí, že v místě výboje dojde ke křeči srdeční tepny a vysrážení krve. Ty společně vytvoří cévní uzávěru pro výživu části srdce kyslíkem. Taková část srdečního svalu následně křehne, až praskne, což způsobí zástavu a smrt. V případě menšího energetického ataku a včasné lékařské péče, která spočívá v odstranění křeče tepny, rozpuštění sraženiny a zajištění naprostého klidu, aby srdce nebylo namáháno, pacient přežije. Jistě jste si povšimli, že na infarkty trpí lidé vzteklí, často negativisticky a nenávistně naladěni. Zejména jsou to ti, kteří jsou tzv. „slušně vychováni“, za což se nesprávně považuje neprojevování citu navenek. Kdyby své city projevili, přivodili by si jejich negativitou zevní komplikace, ale infarkty by neutrpěli. Tento fenomén je zejména dobře pozorovatelný na lidech primitivních národů a kmenů, kde se infarkty myokardu prakticky nevyskytují. Tito lidé nemají „vychování“, nic nepředstírají, platí u nich: jak uvnitř, tak navenek.

Infarkt je výboj sumy nenávistných a negativistických myšlenek a citů!

Kdo se mu chce vyhnout, nechť vyčistí svoje srdce od nenávisti! Nechť přestane kritizovat a opravovat Stvořitele, že nechává existovat ty lidi a věci, které ohrožený vyhlašuje za špatné a nenávidí. Nebo se z existence v těle vyřadí on sám. Nikoliv Bůh trestá, ale člověk sám se svým rozběhnutím hlavou proti zdi zákonů stvoření rozbíjí. On chce v duchu zničit to, co Podstata světa nechává existovat. Dělá-li to příliš dlouho a příliš intenzivně, zničí sebe.

Hlavní duchovní příčina:

infarkt - vybití nenávistné energie citu

ostatní srdeční nemoci - nedostatek nebo poruchy citu

Nepravé infekční nemoci (chřipky, angíny, rýmy).

Klasické infekční nemoci, jak je známe z přírody, kde jsou regulačním mechanismem proti přemnožení druhu, klasická medicína a hygiena potlačila. Ty nemoci, které jsou dnes lidmi nazývány infekční, jako chřipky, angíny, rýmy a nemoci z nachlazení nejsou pravými infekčními nemocemi. Příčinou jejich vzniku není přítomnost infektu, ale kolaps imunitního systému. V případě jejich výskytu musíme mluvit o příčinách selhání imunity.

Pohleďme nyní na člověka jako celek. Ze zevního prostředí stále atakují hmotné tělo člověka cizí živé organismy. Podle zákona života se musí každý živý celek bránit proti jiným živým organismům. Síla odolat a nebýt sněden jinými je dána touhou po životě a radostí ze života, což je u člověka konkrétní projev vděčnosti Stvořiteli. Jestliže impuls z ducha ve formě touhy po životě a radosti z něj zeslábne, zeslabuje se příkon životní energie do obranných mechanismů. Chuť rvát se se životem vede životní energii rovněž do čelistí a zubů. Proto zuby a čelisti jsou odjakživa ukazatelem vitality.

Každému onemocnění chřipkou, angínou a nemocí z nachlazení předchází období omrzelosti životem, jakési únavy v duchu. Nemoc nám připomene hodnotu života a zdraví.

U dětí k tomuto faktoru přistupuje pocit nedostatečné pozornosti a lásky ze strany rodičů. Dítě musí být neustále laskáno, hlazeno, chváleno, neboť tím je energeticky doplňováno. Má-li v tomto směru podvědomě pocit nedostatku, zajistí mu onemocnění chřipkou, angínou, atd. přívod pozornosti a lásky. (U nedozrálých dospělých totéž ze strany partnera).

Imunitní soustava člověka vede trvale boj s infekty v trávícím traktu. Miliardy zárodků trávícího traktu se však rozlišují stupněm „nebezpečnosti pro člověka, stupněm náročnosti na odpor jeho imunitní soustavy. Proto chceme-li imunitní soustavě pomoci, potlačíme nejnebezpečnější zárodky ve střevě dietou (z hniloby masa a špatně stravitelných potravin). Dieta s rýží Natural umožňuje přežívání pouze celulolytických zárodků, pro tělo neškodných. Po třech dnech této diety jsou hnilobné bakterie prakticky z těla vytlačeny. Pro imunitní soustavu se tak jakoby uvolní „jedna fronta“ a může se plně soustředit na obnovení „vnitřního pořádku“, tj. zdraví. Vhodné zejména při přetrvávajících slabostech a zvýšených teplotách večer po těžkých chřipkách.

Hlavní duchovní příčiny: ztráta radosti ze života v důsledku jeho naplňování přízemními a ducha neosvěžujícími cíly. Život je přeplněn činností, která vnitřně neuspokojuje.

Zadrhávání a koktavost.

Řeč je vynášení duševních procesů navenek: myšlení, citů, úmyslů. Bylo řečeno, že člověka neznečišťuje to, co do něj vchází, ale to, co z úst vychází - řeč. Přenos vad duchovního chtění, cítění a myšlení na druhé straně vytváří hřích - karmu. Dar řeči umožnil šíření špatného. Němota a vada řeči poukazuje na tento okruh. U vrozených vad jde o následek z minulého života, někdy o následek způsobený matkou v těhotenství. Lidé s vadou řeči jsou varováni!

Trochu jiného původu je zadrhávání. Je výsledkem překotné tvorby nedokončených myšlenek! Touto vadou trpí vesměs velmi inteligentní lidé, kteří však mnoho mluví a málo uskutečňují. Zadrhávání je nepromyšlené žvatlání, sestouplé do nervových regulací. Odjakživa je znám návod k vyléčení. Ovládnout překotnost myšlenek a učit se pomalu mluvit!

Mozkové příhody, mrtvice, difúzní bolest hlavy

Lidský duch je podle svých vlastností při inkarnaci do těla veden tak, aby v průběhu předurčeného života (v hrubých rysech) co nejvíce vyspěl, co nejvíce dozrál k věčnosti, k duchovní dimenzi. V tomto předurčení se projevuje také spravedlnost, ovšem z hlediska věčnosti. Ta nevylučuje výkyvy směrem nahoru a dolů v okamžitém čase, což lze přirovnat k vlnám na moři, které dokonalou hladinu v daných momentech realizují nad nebo pod. Lidská intuice tuto vlastnost božské spravedlnosti v čase, jednou nahoře, jednou dole, vycítila. Ego člověka by ovšem chtělo v příjmu všeho příjemného být „stále nahoře“ nebo „surfovat“ po vlnách. To ovšem znamená vzdát se pradůvěry, tj. jistoty v konečnou spravedlnost a tím spojeného vnitřního klidu a nasadit všechnu energii na sledování trendů příjemného kolem sebe. Chce to stát se vychytralým konjunkturistou, oportunistou.

Toto křečovité stálé namáhání mozku, stálé vyhledávání výhodiček v čemkoliv kolem sebe, znamená ovšem vytvoření relativního nedostatku životní energie v mozku, tím orgánové slabosti v mozku.

Orgánová slabost časem vede ke křehnutí tkání, mozkových cév, k jejich degeneraci s více a více se stupňujícím nebezpečím prasknutí. Až se čas naplní a míra chytračení přeteče, céva praskne a mozková příhoda je tu. Pravidelně tu spolupůsobí i agresivní nenávistné myšlení, který děj uvádí do pohybu. Při bolestech hlavy v celém čele se uplatňuje tendence prorazit hlavou zeď, to jest prosadit věci podle svého myšlení. Při bolestech hlavy vzadu to bývá obvykle snaha odrazit a změnit to, co přichází z intuitivního zadního mozku, tj. z osobního duchovního vedení.

Lze tedy shrnout, že lidé ohrožení mozkovou mrtvicí trvale rozumově kličkují k dosažení životního běhu „dle nich“ a současně „mrskají“ nenávistnými myšlenkami po těch, kteří nejednají tak, jak oni si představují. Ty, které bolí hlava vpředu na celém čele, nebo naopak zezadu, rozumem odmítají respektovat svůj intuitivní hlas.

Hlavní duchovní příčina mozkové mrtvice: přeceňování rozumovosti, snaha vytěžit ze všeho maximum chytračením. Stálé křečovité myšlení bez spolehnutí na intuici, Boží prozřetelnost.

Nemoci nevinných dětí.

Po přečtení výše uvedených nemocí si mnozí řeknou: „Něco na tom může být. Ale co nevinné děti, trpící různými nemocemi?“

U dětí mají nemoci duchovní příčinu dvojího původu. První je dána tím, že dětské duše nejsou na světě poprvé. Znamená to, že žily v těle již mnoho životů a v jejich průběhu se jim nepodařilo dosáhnout onoho stupně duchovního rozvoje, aby mohly již zůstat „na onom světě“ jako andělé, tj. v duchovní dimenzi - království Ježíše Krista. Proto jim byla dána možnost „raparátu“ života, byly reinkarnovány. Ze svých minulých životů si však nesou povahu a také dluhy, které zde ve hmotnosti nezaplatily. To jsou ony vrozené nemoci a dispozice k nim. Nikdo neodejde, aniž by zaplatil do posledního „groše“, říkají duchovní učitelé. Proto útrapy při umírání nejsou trestem, ale milostí Boží, neboť umožňují odejít z této dimenze bez dluhu! Ti, kteří odejdou s dluhem, s tím, čemu „unikli“, se narodí a to prožívají v dětství.

Existuje však ještě druhá příčina nemocí dětí. Ta je v matce a v rodině. Matka je spojena s dítětem astrální porodní „šňůrou“ do šestého roku dítěte a pak ještě vibračně. Je-li matka egocentrická, všechny negativní vibrace svých nálad odtlačuje na slabší konec - dítě. To znamená, čím by měla onemocnět ona, onemocní dítě. A když onemocní dítě, je zpětně „potrestána“ matka. Dítě nemoc tak „nabere“. Je mu dokonce dobře, že vyvolalo zvýšený zájem matky a rodičů. U nemocí dětí, které nejsou vrozené, je třeba se podívat na matku a rodinu dítěte. Nemocné dítě je karmou matky a otce. Zdravá a šťastná matka (hlavní přínos otce) je základem zdraví a štěstí dítěte.

Nemoci jater a žlučníku.

Játra plní v hmotném těle funkci střediska metabolismu a depotního centra, tlumící všechny poruchy rovnovážného přívodu živin. Starají se o nutriční rovnováhu vnitřního prostředí. Jsou regulátorem složení krve.

Z toho lze analogicky odvodit, které procesy tomu odpovídají v rovině duševních a duchovních dějů. V první řadě je to všestrannost a vyváženost zpracování obrazu světa, hospodaření s rezervami duševních sil, vyciťování úměrnosti a závažnosti věcí, schopnost udržet duševní rovnováhu. Na tyto příčiny poukazuje nejen dnešní, ale i medicína starého Řecka. Dávají do spojitosti činnosti jater a žlučníku s hněvivostí, s přemrštěnou, na možnosti duševních rezerv se neohlížející reakcí. Žlučovitý člověk je pojem sám o sobě. Hněv je citová reakce na něco, co bylo vyhodnoceno vytržením ze souvislostí, je viděna jen jedna rovina problému. Hodnocení postrádá rezervu.

Nemoci jater signalizují neschopnost vyváženého zpracování dějů vnějšího světa! V pozadí se skrývá světonázorová nevyváženost, přehnané expanzní touhy, extrémně vysoké - z reality jednostranně vytržené - ideály, velkofantazie. Nesprávné a nepřiměřené zpracování životních dějů do obrazu světa přivodí dříve nebo později nemoc jater. Všimněte si názorů alkoholiků, než onemocní na játra!

Hněv, tj. nenávistí vedená reakce nepřiměřená skutečnosti - pravdě, se posune do nepřiměřenosti vyprazdňování žlučníku při trávení potravy. Výsledkem je jeho vyčerpanost, atonie. Přidá-li se kolísání složení žluči v důsledku kolísání životní energie v játrech, vznikají kameny. Různé typy žlučníkových kamenů jsou podle různých typů nadměrnosti a neúměrnosti.

V rovině chtění ducha, prvotních nejvnitřnějších pohnutek, nacházíme u nemocných na játra neochotu přijmout složku harmonie a rovnováhy z Božího trojvyzařování.

Hlavní duchovní příčiny onemocnění jater a žlučníku: neschopnost vyváženého zpracování dějů vnějšího světa, hněv jako reakce nepřiměřená skutečnosti - pravdě.

Nemoci kožní, lupenka.

Kůže hmotného těla je orgán, který spojuje člověka s okolním světem. Odděluje nás, udržuje teplotu. Z této základní viditelné funkce vyplynou i vztahy k duševním procesům. Na prvním místě signalizují poruchy na kůži nesprávné přístupy k okolí, k oddělování se. Klasickým příkladem je lupenka - psoriasis. Při ní se zrohovatělá nejzevnější část kůže - rohovka, neúměrně tvoří. Vyjevuje tak navenek křečovitou snahu pacienta nadměrně se oddělit od okolí. Je to do podvědomí sestoupená extrémní štítivost, někdy také přecitlivělost.

Nemoci ledvin a močového ústrojí.

Hlavní funkcí ledvina močového ústrojí v hmotném těle je udržování složení krve a tím vnitřního životního prostředí vylučováním nadbytečných a nepotřebných látek. Proudění krve v celku (organismu) symbolizuje tok života společnosti, soupatřičnost, společenství. Odtud u všech národů se říká: „pokrevní bratr, hlas krve (kmene, společnosti)“. Není myšlen genetický základ, ale pocit stejné pospolitosti. Společenský život je vlastně koloběhem krve ve větším celku.

Aby bylo snazší nekonfliktně spolunažívat, přátelit se, je nutné projevit snahu po pružnosti (vodě). Ta odplaví vše, co by sblížení překáželo. Vztahy se projasní. Proto lidé ve všech kulturách ve společnosti pijí! Voda je symbolem přizpůsobivosti, flexibility, schopnosti kompromisu. Toho všeho je třeba ve společnosti (také východní medicína spojuje ledviny se symbolem vody).

Nemoci ledvin signalizují poruchu lidského spolunažívání, nemocný má špatný přístup k životu ve společnosti, k bližním. Nejčastěji nedovede „zapomenout“ prošlé věci, odpouštět. Neustále je připomíná a oživuje. Pak jeho ledviny ztratí schopnost vylučovat přežité a opotřebované!

V případech vysoké náladovosti ve společnosti, šokových proměn chování, spojených se sarkasmem a agresivitou, je stejně energeticky šokována činnost ledvin, což má za následek porušení stability rozpustnosti soli v moči. Objeví se kameny. Proto musí nemocní na ledviny pít a pít, tj. vyplavovat, a učit se od vody pružnosti.

Hlavní duchovní příčiny:

Ledviny - neschopnost rozeznat dobré a zlé ve vztazích mezi lidmi, neochota zbavit se starého a přežitého v mezilidských vztazích, neochota odpustit, pichlavá agresivita k lidem.

Močový měchýř - strach v souvislosti se stykem s lidmi.

Nemoci plicní.

V bibli se dočítáme, že Bůh vdechl člověku život. Všechny národy používají v rčeních synonyma dech - duch, život. U nás jsou běžná lidová rčení: „od prvního dechu, do posledního dechu, nenechat někoho dýchat“.

Onemocnění plic signalizuje nechuť k přijímání života, poruchu v přijímání prány. Čínská medicína odedávna spojuje nemoci plicní se smutkem v duši, neboť tento stav duše se projevuje zeslabením meridiánu plic v akupunktuře. Obecněji lze orgánovou slabost plic spojit také s poruchami přijímání svobody vlastní i jiných lidí. Časté nádory plic souvisí s egocentrickým pojetím svobody jednotlivce, zápaly plic s chtěním uchopit od života více, než je samovolně přinášeno. Tbc plic signalizuje špatnou reakci na svobodu jiných.

Hlavní duchovní příčiny: nerespektování svobody ducha jiných lidí, vnucování vlastních názorů, smutek v duši.

Nemoci pohybového ústrojí, kloubů, páteře.

Páteř, kosti a klouby umožňují hmotnému tělu jednak udržení tvaru, jednak ohebnost, pružnost a pohyb. Proudí-li životní energie z ducha pomocí zářivých duševních těl k nervstvu, svalstvu, kloubům a kostem nerušeně, tělo je pružné a harmonické. Jestliže se v rozvodu projeví disharmonie, ztrácí se pružnost, ohebnost, dochází ke změně výživy kloubů, svalů, cév. Tím se vytvoří předpoklady k nemocem pohybového aparátu a k úrazům. Úrazy jsou konečným efektem, projevení vší předem shromážděné negativní energie.

Nohy jsou orgánem pro pohyb těla v hmotném světě. Jejich klinický stav je odrazem ochoty člověka k pohyblivosti v duchu. Všimněte si lidí, kteří jsou postiženi na nohy. Všechno vědí předem, nic se nepotřebují učit. Typická je i neochota a pohodlnost vyjít někomu vstříc. Lidem s nemocnými koleny chybí pokora. Lidé s nemocnými klouby sedí na vavřínech dosaženého. Stereotyp života při křečových žilách je popsán v kapitole Revmatismus. Jestliže však přesáhne určitou mez, vývoj se zastaví, život se „srazí“, vyváří se trombus. Další existence lidského ducha v těle ztrácí smysl z hlediska věčnosti!

Spojitost páteře s činností duše vyciťují četná lidová rčení: „Má rovnou nebo křivou páteř, nemá páteř, je to skrčenec“. Křivost ve vnitřním postoji člověka se dříve nebo později promítne do držení těla. Tak vznikají ohnutá záda jako následek servilnosti k nadřízeným, vnitřně nepociťované, kombinované obvykle tvrdým postojem k podřízeným. Skolióza je zjevně projevená snaha uhýbat bokem. Ztuhnutí páteře při Bachtěrejevově chorobě vyjevuje nadměrnou hrdost, neústupnost, nedostatek pokory v činnosti ducha.

Jinou kapitolou při rozjímání nad nemocemi páteře jsou lokální bloky svalstva páteře, vedoucí k vybočení meziobratlových plotének s příznačnými charakteristickými bolestmi v zádech. Příčinou těchto většinou krátkodobých dějů je výpadek toku životní energie v drahách astrálního těla příslušných orgánů. Jeho meridiány jsou přesně popsány v každé příručce akupunktury a chiropraxe. Každý obratel je astrálními drahami spojen s některým orgánem. Jestliže člověk udělá krátkodobý a silný „úhyb“ v duševní činnosti, která odpovídá tomu kterému orgánu, jak je popisováno výše, energetický výpadek je z oblasti orgánu posunut astrální drahou do páteře. Tam v odpovídajícím místě vyvolá blok a vychýlení plotýnky. Podle lokalizace těchto bloků identifikujeme místo energetického výpadku v těle.

Nespavost.

Při spánku opouští vědomí tělo. Je to nutné proto, že organismus potřebuje v pravidelných intervalech vyrovnávání duševních rezerv neovlivňovatelným přívodem Boží síly. Odtud jeho příslovečná sladkost!

Jestliže někdo nemůže oddělit svoje vědomí od těla - usnout, je nadměrně připoutaný k dějům hmotného života, nemá dostatek odevzdanosti, pradůvěry, má strach před iracionalitou, tj. před světem, kde nemůže nic zdůvodňovat. Je přeceněna aktivita spojená s dočasností. Proto je to v současnosti častý symptom.

Nespavec se musí naučit každý den uzavřít, svoji aktivitu odevzdat nekonečnu a spravedlnosti. Není jiné cesty ke spánku, než jednat během dne tak, aby tato činnost obstála beze slov před věčností.

Shrneme-li tyto symptomy, nejčastější duchovní vada nespavosti je tedy nedostatek odevzdanosti a pradůvěry, strach ze smrti a odpovědnosti, až se duch octne v místě, kde se slovy nedá nic „vysvětlit“.

Obezita jako prvotní syndrom.

Obezita je v hmotném těle vyjádřená snaha ducha více přijímat než vydávat. Obézní lidé jsou v duchu dychtiví přijímat zevní podněty všeho druhu, ale přijímané pojímají povrchně. Jestliže se jim nedaří hltat nové zážitky v oblasti duševní, posunuje se jejich snaha o příjem alespoň do hmotného. Proto přejídání předchází nervozita! Jsou postrádány další duševní podněty, aniž staré byly vyhodnoceny. Jenže v duchovních zákonech platí, že chceš-li podněty přijímat, musíš je i vydávat zpracované. Ty, které přicházejí, jsou vždy dostatečné, ale nejsou člověkem patřičně do hloubky prožity. Obezita a přejídání je tedy projev určité povrchnosti v prožívání podnětů života.

Potíže těhotenství, porod, kojení.

Příčinou těhotenských potíží je kromě uvedeného v oddílu „Sexualita, impotence, frigidita, ženské potíže, zbytnění prostaty“ zeslabení ženství, odmítání dítěte, odmítání tušené změny způsobu života, podcenění duchovní hodnoty mateřství. Koncentrovaným výrazem odmítání dítěte jsou těhotenské gestózy. Vadné duchovní chtění - odmítání mateřské oběti je odůvodňování rozumem, ovládnutým pocitem “vědění všeho lépe než Podstata světa”. Většina žen si neuvědomuje, jak velkým darem je mateřství. Nejen že samo o sobě zjemňuje duši, ale dochází k přenosu vibrací duše dítěte na matku a zpět. Tento přenos je automatickým samoléčitelstvím. Proto přijetí čistšího ducha než matka je pozorovatelné, neboť přes zvýšenou biologickou zátěž dochází ke zlepšení až vyléčení chronických nemocí matky. Typické je to při cukrovce, myomech dělohy, neurózách. Síla léčebného účinku ducha dítěte na tělo matky je odvislá od kvality tohoto ducha. Ta je opět určována čistotou ducha matky, kvalitou lásky a karmickým předurčením.

Původcem všech potíží v těhotenství a při porodu je strach! Strach je přímým produktem nedostatku víry a neznalostí duchovních zákonů. Mateřstvím se otvírá pro ženu přívod dodatečné duchovní energie z ženského principu - Nebeské Matky. Tento dodatečný zdroj duchovní energie je podstatou mimořádné síly a vitality všech matek (i samic) v těhotenství, porodu a při kojení. Z vyzařování ženského bytostného principu je napájeno vše ženské a jeho „anténou“ v těle je chromozom X (ženský je dvojitý). Jakákoliv porodní nepravidelnost, nadměrná bolestivost a poruchy kojení mají původ z nedostatečného podvědomého otevření se rodičky k Nebeské Matce! Žena, která se připravuje na porod, nechť odhodí všechny „rozumnosti“ a pochybnosti, o nic se nestará, tím méně o hovory hmotařských lékařů, o vnášeče všelijakých negativních možností, o negativistické „sýčky“. Plně nechť se přes nitro obrátí do nadzemských výšin k Nebeské Matce, plně na ni udržuje pozornost a tím se otevře automatickému dění tzv. přírody. (Alfa až théta vlnění mozkové kůry). Porod nebude takřka vnímat a stane se pro ni hlubokým a krásným zážitkem.

Hlavní duchovní příčina: Strach.

Revmatismus a motorická onemocnění. (Klouby, svaly).

Tvořivá součást Boží trojsíly musí být člověkem uskutečňována v tvořivém myšlení, v tvořivém pohybu. Jakmile lidský duch špatným chtěním blokuje plynulost toku tvořivosti, v místě, kde je zastavována, vzniká porucha. Je-li tato zástava již v myšlení, objeví se porucha v mozku a nervech (obrny, mrtvice, záněty a degenerace mozku, sklerosa multiplex, Parkinsonova choroba, atd.)

Je-li tvořivá Boží síla blokována až v provádění fyzických úkonů, způsobí tento blok poruchy distribuce životní energie ve svalstvu, pojivové tkáni a kloubech. Vzniká komplex tzv. revmatismu. Nemoc začíná ranní ztuhlostí a nepohyblivostí. Postupem času vede ke vzniku zánětů spojených s bolestí. Typické pro revmatický původ bolestí je zlepšení rozhýbáním, což nám naznačuje příčinu (lenost, nechuť k pohybu) a způsob léčení. Největší počet takto nemocných lidí se regrutuje z řad bývalých špičkových sportovců a lidí s velkou pohybovou aktivitou. Jejich aktivita prudce upadla, jakmile ztratili vnitřní popud pro pohyb. Trvá-li to delší dobu, během několika let se objeví nemoc. Kvalita jejich vnitřního popudu k pohybu neobstála v působení času.

Souběžná strnulost kloubů naznačuje ztrátu pohyblivosti v duchu. Dotyčný se domnívá, že o životě a světě všechno ví, nikdo mu již nic nemusí vykládat, on nechce již nic měnit, ničemu se přizpůsobovat. V duchu vykazuje strnulost, neohebnost, neochotu.

Při křečových žilách je situace podobná. Nohy jsou zatěžovány naprosto jednostranně, stagnačně. To přímo signalizuje tíhnutí ducha ke stereotypu, jednostrannosti a stagnaci. Léčením je poznání pestrosti a proměnlivosti života, všestranná chůze v terénu, cvičení a masáže. Přírodní národy křečové žíly neznají.

Hlavní duchovní příčiny: ztráta chuti k tělesnému pohybu, často ztráta pohnutek k pohybu (není již možné se předvádět jako mistr). Ztráta pohyblivosti v nohou - nechuť k pohybu v životě, k přijímání nových myšlenek, poznávání dalších oborů stvoření. Pocit, že všechno vím, nic mě nemůže překvapit, nikam není nutno chodit.

Kyčelní klouby - ztrnulost v duchu

Kolena - nedostatek pokory

Nemoci lýtek, kotníků - neochota vyjít vstříc, pocit nadměrné jistoty v životě

Ztráta pohyblivosti v rukou - neochota tvořit, manuelně pracovat

Ramena - obliba v převaze nad druhými

Loket - potlačená agresivita vůči druhým

Sexualita, impotence, frigidita, ženské potíže, zbytnění prostaty

Lidské tělo je chrámem duše. V duchovní dimenzi bylo stvořeno jako dokonalé, pohlavně nediferencované. Základním znakem hmotného stvoření je však polarita, štěpení jednoty na plus a mínus. Tato polarita je u člověka vyjádřena štěpením na muže a ženu. Každý duch v polarizovaném těle proto podvědomě vyciťuje svoji neúplnost a touží po doplnění. K tomuto doplnění dochází spojením čaker a polarit duševních nábojů (mužského a ženského) při pohlavním spojení orgasmem. Orgasmus je chvilkové spojení polarity, prožitek Jednoty stvořeného, tzn. vlastně prožitek Pravdy. Slast ze sexuálního spojení je tak připomínkou ráje. Podle stupně duchovního vývoje milujících se je dosahována hloubka zážitku Pravdy. Při milování se spojují čakry od spodu jako knoflíky při zapínání. Při spojení pouze dvou jde o sex na úrovni zvířat provázený jevem, označovaným sexuology jako první stupeň orgasmu (vybití pudu). Při spojení tří čaker dochází k tzv. druhému stupni orgasmu, domnělému pravému orgasmu ženy. Při spojení čtyř a více čaker jde o třetí stupeň orgasmu, tzv. kosmický sex (viz. Stanislav Grof). Je doprovázen takovými prožitky jako zvukové a světelné zážitky, pocity vymístění z těla, jasnovidnými vhledy. Nejvyšší stupeň spojení je charakterizován viděním „žlutého světla“ jako při kolemsmrtných zážitcích a je na úrovni osvícení. Zážitek mění duši a povahu v takovém směru, jak přesně popsala, kromě jiných, Atwaterová v knize “Světlo v duši”. Takovéto splynutí muže a ženy je největším urychlením duchovního vývoje. Při sexuálním spojení dochází totiž k vzájemnému propojení podvědomí, přenosu vibrací z jednoho na druhého, a tím nevědomému vzájemnému ovlivnění. Proto je nebezpečné propojení více rozvinutého ducha se zatemnělým duchem bez doprovodné lásky (jen erotické vybití). Při duchovní lásce dochází jen k přenosu kladných vibrací, neboť podvědomí se řídí vědomou snahou každého zamilovaného: jevit se lepším ve vztahu k milovanému. Protože se tak milenci vzájemně povahově ovlivňují, je dynamičtější vztah spíše mezi protiklady - odtud lidové přísloví o přitažlivosti protikladů. Sexuální láska na duchovním základě je most, po kterém přecházejí dobré vlastnosti z jednoho na druhého. Láska zjasňuje obal obou. Která dvojice vytvoří dokonalou lásku, ta již překročila práh ráje.

Odkud se však vzal protiklad mezi východními náboženstvími, která erotickou lásku uznávají, až zbožňují a křesťanstvím, které ji proklíná nebo nejvýše trpí? Příčinou je úpadek lásky. Náboženství, vzniklá dávno před křesťanstvím, se setkávala ještě s pravou láskou přírodních lidí, přirozenou, nezištnou, spontánní. Křesťanství při svém příchodu do Říma (i ve své vlasti v Izraeli), se zde setkalo se zvrhlým sexem obchodně nakupovaných žen, který je typickým doprovodem duchovního pádu každé civilizace. Odtud bylo vyvozeno pravidlo, že úpadek „mravů“ předchází pád civilizace. Redukce erotické lásky na jednostrannou tělesnost, jako projev jejího úpadku, znamená spuštění mostu pro přechod špatných duchovních vibrací z jednoho na druhého a stává se tak pařeništěm špatných lidských vlastností!! To platilo v dobách Říma, platí to i dnes.

Druhým královským darem lásky je automatické vzájemné léčení poruch rozvodů životní energie (meridiánů) v hmotném těle. Milenci jsou si vzájemně léčiteli. Dokonalý vztah vede ke zdraví a dlouhověkosti. Současná doba se vyznačuje rozvojem falešných duchovních hodnot. Vedlejším účinkem tohoto procesu je otřásání hodnot pravých. Příkladem je zřetelný rozpad vyhraněné mužskosti a ženskosti. Jeho následkem je zeslabování pohlavního dimorfizmu, zmenšování pohlavního náboje duše, což se opět projevuje jako oslabení a neschopnost plného pohlavního pudu. (Ten se pak musí mnohonásobně dráždit vším tím cirkusem kolem sexu). Nástup „unisexuality“ vede k pádu plodnosti, schopnosti donosit a kojit dítě, neschopnosti citově se napojit na dětskou duši a pomoci ji plnohodnotně citově vyzrát.

Neúcta k mužské a ženské roli, tj. k mužskému a ženskému tělu, (ctěn je pouze výkonný pracovník), vede k frigiditě a impotenci.

Absence duchovní lásky k partnerovi při sexuálním aktu má za následek poruchu proudění energií duše při styku a orgasmu, čehož důsledkem jsou např. zbytnění prostaty, nemoci čípku dělohy. (Pocit koupení si nároku na sexuální rozkoše penězi nebo manželskou smlouvou). Více viz kniha autorů J. Staňka aj. Brzobohaté „Láska muže a ženy z pohledu duchovních a duševních sil“.

Hlavní duchovní příčiny: nepochopení sexuality a mateřství.

Vady smyslových orgánů.

Smyslové orgány jsou nástrojem ducha pro vnímání hmotného světa. Jestliže duch odmítá přijímat a vyhodnocovat vjemy, dochází k poruše jejich činnosti.

Oko do duše okno - říká lidové přísloví. Očima lze komunikovat. Oči nejen dojmy přijímají, ale i vydávají. Od toho rčení: “střelit po někom okem, hodit na někoho očko, očima někoho hltat, zlý pohled” atd.

Šedý zákal - usazení nenávisti v jakémkoliv orgánu umrtvuje. Vysílání nenávisti očima vede k zákalu. Akutní nenávist velké energie se vybíjí prasknutím nebo odchlípnutím sítnice.

Zelený zákal - zvýšený nitrooční tlak způsobuje zúžení zorného pole. Člověk plýtvá energií svého ducha na to, aby donutil své oči vidět jen to, co chce.

Slepota - příliš jemný duch se nechce pohybovat v hmotném světě a utíká do světa svých představ a snů.

Krátkozrakost - přemrštěná subjektivita, strach pohlédnout do širšího obzoru. U dětí signalizuje přetížení úkoly. Tyto vyplňují celou duševní kapacitu dítěte, které se je z lásky k rodičům snaží zvládnout a v duši odvrhuje vše ostatní. Toto pojetí člověka ze dne na den se mu obtiskuje do duše. Vzniká krátkozraký člověk.

Dalekozrakost - člověk přeceňuje objektivní, nechce vidět svůj podíl viny na životních událostech. Vyžívá se v zahleděnosti dopředu a kolem sebe. Proto se objevuje dalekozrakost hromadně ve stáří.

Šilhání - jde o špatnou koordinaci os obou očí. Porucha ukazuje na neochotu a neschopnost vidět dění světa komplexně, současně ve více rovinách. Typická je jednostrannost názorů šilhajících.

Nedoslýchavost - nemocný chce slyšet jen sám sebe. Druzí mu již nemají co říci. Začínají již u lidí nadměrně zaujatých svou prací nebo sebou samými. Trvají-li tyto stavy chtěného vypínání sluchu dlouho a opakovaně, dotyčný si již hluchotu „nacvičuje“.

Hučení v uších - co dělá ten, který nechce něco slyšet? Hučí! Kdo nechce slyšet vnitřní hlas, ten si hluk přivolá.

Vysoký a nízký krevní tlak jako prvotní syndrom.

Před očekávaným fyzickým výkonem nebo při očekávání obávaných událostí se zvyšuje krevní tlak. Jestliže se napjaté očekávání budoucnosti stane trvalým, jestliže se v podvědomí člověka usadí představa, že své budoucí úkoly nezvládne, stane se stav zvýšeného krevního tlaku trvalým. Tento stav má dvě příčiny: přeceňování vlastních možností při ovlivňování životních dějů a nedostatek odevzdanosti, důvěry v Boží mlýny.

U nízkého tlaku je tomu naopak. Člověk se nadměrně vzdává odpovědnosti, vlastního úsilí. spoléhá na osudovost, chce se nechat vléci životem. Vysoký a nízký krevní tlak jsou poruchou reakce lidského ducha v souhře objektivní danosti a subjektivního úsilí.

Nemoci trávícího aparátu.

Trávení potravy hmotným tělem znamená přijímání, štěpení, vstřebávání potřebných součástí hmotného těla a vylučování nepotřebného. Analogicky je tomu i v rovinách duše. Životní podněty a zážitky jsou přijímány, analyzovány, vstřebávány a přežité poznatky vylučovány. Proto pohled na jídelní stůl nám vypovídá i o duši člověka; jak k jídlu, tak k dílu. Pikantní potrava svědčí o touze po barvitém a vzrušujícím průběhu života. Konzervativní lidé vyžadují stravovací stereotyp. Zájmem o způsob výživy začíná zájem o poznání smyslu života.

Štěpení přijaté stravy v žaludku a dvanácterníku odpovídá analýze životních zkušeností. Jestliže je někdo nadměrně analyzuje a navíc se sžíravou energií, prozrazující nedostatek lásky k analyzovanému, vytváří si předpoklad pro překyselení žaludku a žaludeční vřed. Ne nadarmo se říká: „zchladit si na někom žáhu“. Kdo nemůže trávit, má málo žaludečních a slinivkových šťáv, v duchu odmítá životní události analyzovat, vyhodnotit, poučit se z nich. Většinou tak dělá proto, že by objevil něco, co by si nezdůvodnil. Proto se říká: „leží mu něco v žaludku“.

V tlustém střevě je vstřebávána hlavně voda. V symbolice je voda symbolem pružnosti, ochoty přizpůsobit se, ochoty přijmout duchovní pravdu (Ježíš u studny v Samaří). Nedostatek životní energie v tlustém střevě, kolitída, je projevem odmítání pružnosti a vývoje v životě. Ve zhoubné formě je to úplné odmítání pravdy života.

Zácpa je už porucha posledního úkonu, vylučování. Vyjevuje navenek nechuť nositele k vydávání hmotného, nadměrnou šetrnost. Je to už do tělesnosti pokleslá nechuť dávat, chtivost držet dosažené.

Hlavní duchovní příčiny onemocnění horní části trávícího traktu: nadměrná rozumová kritičnost, není lásky ke kritizovanému, existenční strachy, neschopnost přijmout některé jevy života.

Hlavní duchovní příčiny onemocnění dolní části trávícího aparátu (zácpa, kolitída): hmotná a duchovní lakota, nepružnost v životě, snaha zalíbit se za cenu ztráty sama sebe, materiální přivázanost.

Zhoubné nádory, rakovina

Pohleďme na lidské tělo. Je to celek složený z milionů buněk, z nichž každá plní svou funkci ve vztahu k celku. Činnost jednotlivých buněk je řízena vibracemi zářivých těl duše, duševních obalů. Působením karcinogenních látek a radioaktivního záření se nepřetržitě stává, že některá z buněk je zasažena, přestává vykonávat svoji funkci pro celek, ale neztrácí schopnost života a množení. Přestává reagovat na jemné řídící signály ze záření duše, začíná existovat sama pro sebe v prostředí, které je jí pouze živnou půdou. Vzniká rakovinná buňka. Každý organizmus je však vybaven mechanizmem na udržování a obnovování své rovnováhy. Proto u zdravých lidí jsou nahodile vzniklé nádorové buňky (i voperované) ihned zničeny imunitní soustavou. Proč však není zvrhlá buňka pozřena také v těle nemocných? Protože celek, duše člověka, ztratil schopnost prostřednictvím regulačních mechanizmů zvrhlé buňky odstranit. Odtud zdánlivě nepochopitelný jev: lékaři odstraní všechny zvrhlé buňky, ale nádorové bujení se objeví za čas jinde.

Naše doba je poznamenána bezohlednou expanzí a prosazováním vlastních zájmů ve všech oblastech. V životním prostředí, ve společnosti, v rodině, v sexualitě. Jednotlivci bez ohledu na cokoliv prosazují svoji vůli, zájmy, představy. Vše ostatní staví do role živné půdy pro jejich parazitaci a expanzi. Vnitřní argumentace se vibračně shoduje s vibrací rakovinných buněk: hlavně ať se daří mně, zásobování celku životadárnými energiemi ať dělají ti „hloupí“, kteří ještě pro celek pracují. Ochota komunikovat s celkem odumřela. Není zájem na sousedovi, partnerovi, potomkovi. Jedinec se odtrhl od celku a stal se jednobuněčníkem uskutečňujícím svou svobodu. Rozhodování ducha rakovinářů v některé oblasti bytí je: „Urvi pro sebe, co můžeš! Nehas, co tě nepálí! Není jiný cíl než vlastní růst a pokrok. Po mně a naší rodině potopa.“ Lidé, kteří onemocní rakovinou, jsou sami rakovinou v některé oblasti bytí.

Duše nemocných rakovinou dostávají z vyzařování Toho, který tento hmotný svět vyzařováním udržuje, energii všelásky. Sobecky ji zadržují, až se její nadbytek v místě zadržení zvrhá v sebelásku jednotlivých buněk. Nekonečná láska se v místě nadměrného egoismu zvrhá podle vibrace podvědomí na nekonečnou sebelásku jednotlivých buněk. Také imunitní soustava se naučila od duše „pronajímatele“ těla: „Co tě nepálí, nehas“. Vyjímku tvoří ten, kdo vnitřně propadl Luciferovu principu, odpoutal se i od regulačního mechanismu a rakovinu nedostane. Stane se „úspěšným zdravým darebákem“ - viz příslušná kapitola v knize „Duchovní příčiny nemocí“. Z hlediska věčnosti, jakkoliv se to zdá protismyslné a kruté, je rakovina projevem Boží lásky k lidskému duchu, neboť jej zachraňuje pro věčnost.

Hlavní duchovní příčina rakoviny: extrémní sobectví v některé oblasti bytí.

Směrování nádorového bujení při odchylkách:

prsa: zadržený tok lásky ke všem dětem a mužům

děloha, prostata: zadržený tok lásky při sexuálním aktu

zažívací trakt: egoismus v žití života, v trávení života

tlusté střevo: snaha přijímat výhody bez vlastní protihodnoty

mozek: egocentrismus myšlení

plíce: egocentricky pojatá svoboda lidského ducha

jazyk: řečí vyrazit maximum pro svůj prospěch

hltan: bezohledné přijímání čehokoliv

kůže: křečovité sobecké oddělení se od okolí

štítná žláza: egocentrické pojetí osobnosti

varlata, vaječníky: egocentrické pojetí rodiny, potomstva.

Vyhledávání

Texty

20.09.2018 16:00

Láska je ryzí krása duše bez příkras

Jak křehký je člověk a jak silný zároveň! Jak bezbranné a zranitelné bývá jeho tělo a jak nezdolnou a prudkou vášní sálá jeho duše. Zbídačen, zatracen, oloupen o naději dál spřádá tajné sny, v nichž bolest ztrácí ostré hrany, žal ustupuje lásce a temnota se mění ve svítání. Byť by se zrodil i v...
11.02.2017 23:00

DESATERO PRO ŽENY

Cit: Nasloucháš skutečně svému citu nebo podléháš jen svým emocím? Žena by měla být zvláště důsledná v naslouchání citu. Nebude pak mít obav ani strachu. Bude se cítit silná a radostná, protože v tom spočívá její síla. Volnost: Nejsi příliš připoutaná k muži či dětem falešnou sobeckou láskou? Žena...
04.02.2017 17:30

IDEÁLNÍ LIDÉ

Ideální lidé. Chceme však raději říci: Lidé, kteří chtějí být ideálními. Ale i tu třeba v první řadě velmi pečlivě vyloučit úplně všechny ty, kteří si tak říkají nebo se rádi nechávají za takové označovat. Nepatří však ani k těm, kdo chtějí být ideálními. Je to veliká třída změkčile...
11.01.2017 19:15

Mongolský recept na angínu a chřipku

Mongolský recept na angínu a chřipku V mlýnku na kávu pomelte půl šálku kmínu, nasypte do šálku vody a vařte 15 minut. Potom přeceďte a nařeďte další čtvrtinou šálku vody, a přiveďte opět k varu. Odstavte z tepla, přidejte 1 polévkovou lžíci brandy, nebo vodky či slivovice. Prostě lžíci čistého...
11.01.2017 19:00

Jak čistit skvrny

Druh znečištění Čistící látka Způsob čistění Barviva, barevné roztoky teplý glycerin (5 min), líh, nebo líh a čpavek (4:1), nebo mýdlo a čpavek - vymýt ocet opatrně na barevném, podle potřeby opakovat, na bílém...
28.02.2016 16:00

Nejdůležitější pocit na světě je být sám se sebou v míru

Vaše tělo je jen obrazem toho, jak se cítíte uvnitř.Pocity vždy ovlivňují vaše tělo a to zase ovlivňuje vaše pocity. Jsou jedním. Když skrýváme své pocity, trpí naše tělo vředy, bolestmi hlavy, rakovinou, nádory atd. To, že budete jíst syrovou stravu neznamená, že neonemocníte. Tím si pouze...
26.12.2015 10:00

Maminka obecná...

Stálý shon v průběhu celého roku nabere ještě větší obrátky před Vánocemi a pokračuje i přes ty "svátky klidu", ale toho klidu si zřídka kdo užije. Je to celkem logické a dělají to přece všichni. Musí být všechno uklizeno, musí být dostatek jídla, cukroví, pití, abychom si mohli...
05.12.2015 15:00

Vánoční list pro Tebe...

Jak dobře víš, moje narozeniny se blíží. Každý rok se koná oslava na moji počest a myslím si, že to tak bude i tento rok. Během těchto dní hodně lidí nakupuje dárečky. Rozhlas a televize ve svých reklamách na každém kroku upozorňují svět na moje blížící se narozeniny. Je krásné vědět, že...
06.11.2014 23:00

Přizpůsobiví nebo nepřizpůsobiví ???

Mnohá města si trpce stěžují, že nedokážou vyjít se svými takzvaně nepřizpůsobivými občany. Ještě nikdy jsem však neslyšel, že by si takzvaně nepřizpůsobiví občané trpce stěžovali, že nedokážou vyjít se svými městy. Způsoby takzvaně nepřizpůsobivých jsou totiž měštěnínům nemálo proti srsti, kdežto...
08.04.2012 14:00

Filosofie 2012

Filosofie 2012 - a pravda vás osvobodí spir ála.cz, 10.10.2001  1. Lidstvo a planeta Země prochází obrovskou změnou vědomí a vnímání reality. 2. Mayská civilizace byla jednou z nejpokročilejších civilizací, co se znalostí "času" týče. Jejich kalendář je nejpřesnějším kalendářem...
22.12.2010 21:00

Povídka o lakomci

Starý lakomec stoupal vzhůru po schodech a zle láteřil. Lenka, jeho služka, si dole v kuchyni stírala slzy hněvu a lítosti. Tedy ani o vánocích nesmí uvařit trochu silnější polévku a upravit kousek pečeně. Starý lakomec byl den ze dne horší a zlostnější. Už ani sobě nedopřál nic lepšího, natož...
02.01.2010 12:00

KRIZE - MÝTY A SOUVISLOSTI

Všude se skloňuje slovo „krize“. Máme se jí bát, nebo se vlastně zas tak moc neděje? Z úst politiků jsme ještě nedávno slyšeli, že nás krize nezasáhne, nebo že se už co nejdříve odrazíme ode dna a spoustu dalších prázdných slov. Žádný člen vedení jakékoli organizace dnes nemůže bez rizika říci...
29.06.2009 21:00

Ten, kdo se o mě postará - povídka

      Cestující v autobuse soucitně sledovali, jak mladá atraktivní žena s bílou hůlkou opatrně stoupá po schodech. Zaplatila řidiči a s nataženýma rukama, aby nahmatala sedadla, postupovala uličkou, až našla prázdné místo. Posadila se, položila si kufřík na klín a hůl si opřela...
14.06.2009 14:00

Neztrácejme čas

  Můj nejlepší přítel otevřel šuplík od komody své manželky a vyjmul v hedvábném papíře zabalený balíček. Nebyl to jen tak obyčejný balíček, bylo v něm krásné dámské spodní prádlo. On ten balíček rozbalil a zadíval se na to hedvábí a ty jemné krajky. „To jsem jí koupil, když jsme spolu...
11.05.2009 20:30

Povídka o andělu

    Jedna smutná vdova bydlela v chaloupce pod strání. Měla pět dětí a nemohla je uživit. Prala pro lidi od úsvitu do úsvitu, ale co to stačilo na tolik hladových krků. Sama sobě odpírala, jen aby jim najíst dala, ale když někdy nebylo na kus chleba v chalupě, žalovala...
19.04.2009 11:00

Rozjímání o smyslu života - Ferdinand Valík

Osmero rozjímání o smyslu života I. O SMYSLU ŽIVOTA Každý člověk hledá štěstí, neboť jej k tomu vybízí jeho vlastní přirozenost…, ale skoro každý je vidí jinde a jinak ho hledá. Apoštol Petr je nalezl. A neměla by jeho zkušenost a jeho upřímnost ukázat nám, kde máme hledat štěstí? Mnozí je dosud...
19.04.2009 08:00

Přehled duchovních vad a nemocí - AGAPE

AIDS - vnitřní odmítnutí správnosti a nutnosti pravidel a zákonů pro lidského ducha v těle, vnitřní odmítnutí zdrženlivosti a sebeovládání jako projevu ovládání těla duchem. Akné - nežitá a nečistá sexualita. Alergie - nedostatek všelásky k některým aspektům života, světa kolem, přehnaná...
14.04.2009 22:00

Připravovatelé cest - Susanne Schwartzkopff

Ti, kteří Slovu na Zemi připravovali cestu Existuje řada jmen, jejichž záře se po tisíciletí uchovala v paměti lidí. Nejzářivější z nich nejsou jména králů a vojevůdců, státníků nebo umělců, nýbrž jsou to jména těch, kteří lidstvu zažehli nové světlo z věčnosti. Jména jako Krišna, Mojžíš,...
14.04.2009 20:24

Můj synu - umírající otec a jeho poslední rady

Tento dopis z roku 1693, který byl nalezen ve starém chrámu v Baltimore (USA), mluví k nám, lidem 21. století, řečí nesmírně naléhavou. Každý, kdo prožije jeho hloubku, získá nevyčíslitelné bohatství trvalé hodnoty.   Přichází čas, kdy budu muset nastoupit cestu, ze které není...
13.04.2009 20:00

Štěstí - Susanne Schwartzkopff

Tak toužebně si přejí lidé svobodu a ještě vroucněji doufají ve štěstí a úpěnlivě si je vyprošují...  Alespoň jednou v životě být šťasten! Tak mluví a tak si to přeje bezpočet lidí, přičemž zároveň s tímto přáním vyslovují pochyby o stálosti štěstí, po němž touží. Co si...
21.03.2009 10:30

Hodiny lidského života - Hemann Wenng

  Od té doby, kdy ztratil člověk pravou cestu, spojení s vedením ze Světla a pozbyl svých dřívějších bytostných pomocníků, od toho okamžiku kdy mu pohaslo vědění o věcech týkajících se věčnosti, pod vládou rozumu, jenž vše zastírá a o všem pochybuje, staly se mu i pojmy prostoru a času —...
17.03.2009 19:19

Znova na pokraji válek? - Rozhovor s Petrem Chobotem

Znova na pokraji válek? O aktuálnosti znepokojivých proroctví Petře, v současnosti začala po netu kolovat velmi znepokojivá proroctví, která – i když pocházejí z různých zdrojů – se více méně shodují. Obě se týkají příštího roku a let a říkají, že příští rok vypukne 3. světová válka. (Jedno je...
15.03.2009 17:00

O zlosti - MUDr. Ivan Rusnák, CSc.

Duševní stav, který označujeme pojmem zlost, známe určitě všichni. Každý z nás ho už prožil ve větší anebo menší intenzitě. Jak zlost vzniká a co vlastně znamená? V dnešní době, na naší úrovni poznání, ke které jsme dospěli, bychom měli mít v této otázce stále jasněji. Měli bychom se umět k...
15.03.2009 16:00

Myšlení, slova, skutky - Vít Ištvánek

M Y Š L E N Í Na začátku každého dění ve stvoření je myšlenka. O její síle bylo napsáno již mnoho knih, natočena řada filmů a hlavně namluveno spoustu řečí. Přenos myšlenek (telepatie) je věcí všeobecně známou a funguje více či méně u každého z nás, ať si to již uvědomujeme či nikoliv. Málokdo si...

© 2011 VI a jiní

Poslední aktualizace 16. 12. 2018